
Zubní kaz je infekční onemocnění postihující tvrdé tkáně, tj. sklovinu a zubovinu. Správnou péčí o chrup v kombinaci s dodržováním zásad zdravé výživy však lze jeho vzniku úspěšně předcházet.
V případě, že dochází k nadměrnému hromadění mikroorganismů v podobě plaku na povrchu zubu, a zároveň jsou v ústech přítomny cukry z přijímané potravy, může docházet ke vzniku zubního kazu.
Bakterie rozkládají cukry z jídla a přeměňují je na kyseliny, které následně narušují sklovinu, což vede nejdříve k „odvápnění zubu“ a posléze ke vzniku kazu.
Prvním příznakem zubního kazu bývá přecitlivělost zubu při kontaktu s kyselým, sladkým, studeným nebo teplým jídlem. Může se objevit změna zabarvení části zubu (křídově bílá barva přes žlutavou až k hnědé). Zubní kaz nemusí být vždy bolestivý. V tomto případě jej lékař často odhalí až na rentgenovém snímku, který bývá součástí preventivní prohlídky.
V případě, že je zubní kaz neošetřený, dochází k jeho šíření do oblasti zubní dřeně a okolí zubu. Tato fáze bývá jednou z nejbolestivějších a nutí často k návštěvám pohotovosti. Na druhou stranu, i takové rozšíření zubního kazu v zánět může někdy zůstat zcela bez příznaků.
Jen velmi malé kazy na povrchu skloviny se mohou odpovídající ústní hygienou „vyléčit“ (remineralizovat) tak, že není nutný zásah lékaře.
Zubní lékař musí poškozenou změklou zubní tkáň odvrtat a vzniklý otvor vyplnit. K tomu slouží různé materiály, např. amalgám, tzv. bílé výplně aj.
